Jestli mám poznat jak jsem silný, musím čas od času zažít prohru. Dva dny jsem přemýšlel. Intenzivněji ze začátku, hlavně když jsem jel z Budějic domu a pak už jen tak příležitostně - dorovnával jsem myšlenky. V pondělí jsem se pak potkal s Kashou - moc toho nenamluvila - tyhle lidi to tak umí - ale řekla to podstatné. Umět přijmout prohru, umět prohrát je umění - zvlášť když jste zvyklí vyhrávat. Padáte totiž z o to větší výšky. Může totiž následovat strach z další prohry, která svázala už mnoho sportovců a šampionů a prostě se ztratili, přestali hrát a jiní se zvedli a příště zase stáli na vrcholu. Mrkněte na Vendulu Strachotovou - letošní šampionku - zažila kruté prohry a je zpět ve skvělé formě. Mezi které patřím já, to se uvidí, ale nemám o sebe strach. Druhá věc na kterou jsem přišel je, že když vyhrajete, tak nejste schopni se plně soustředit na ty momenty výkonu, kde jste nebyli "dokonalí". Jste plni euforie a jste utvrzeni, že to jak to děláte je ten správný postup. V sobotu jsem byl schopný najít zřejmě nejslabší článek svých výkonů. Jestli se podaří na "tomhle" zapracovat, tak by to mé výkony mohlo posunout na jinou úroveň. No, šak si počkejte - i já jsem zvědavý co předvedu v dalších závodech. No a co se tedy stalo. Mé výkony jsou postavené především na statice a ta když se nepovede, tak už je "konec" - tedy s celkovým umístěním, protože v dynamice díru do výsledků zatím neudělám. A statika nešla podle mých představ a šel jsem z vody na čase 6.53 a nebyl jsem úplně fresh a tak jsem nezvládl správně tzv. "surface protocol" - ten má jasná pravidla, kde musíte udělat po vynoření do 15 vteřin 3 úkony ve správném pořadí, protokol nesmíte přerušit nebo do něj vložit další prvek. A to se stalo mě - znamení rukou jsem udělal dvakrát po sobě a to není povolené. V tu chvíli jsem věděl, že jsem vypadl ze hry o pěkné umístění. Trochu to se mnou zamávalo a napadlo mě, že nenastoupím do druhé disciplíny - to bylo jen na chvilku. pak jsem si řekl, že to tam prostě napálím. Napálil jsem svých 165 metrů, ale výlez zase nebyl OK. V danou chvíli to, ale už nic neřešilo. Mistrem se stal Pavel Soukup hlavně díky pěkné dynamice 175m. Pájo gratuluju - super výsledek! A pořadatelé se taky vytáhli - díky, bavilo mě to. "Všechno prohrát a pohoda - prohra muži může mnoho dát!"